Schody - nahoru, dolů, rovné, křivé, kulaté, z kamene, betonu, dřeva, oceli a co si ještě vzpomenete
Schodiště dobrá, pevná, pohodlná ,široká, vznosná, honosná
Schodiště špatná, chatrná, rozbitá, nepohodlná, nebezpečná.
A schodiště designová, krásná, nableštěná, ale zároveň normálně nepoužitelná.
Schodiště stará, vyšlapaná, s pamětí otisknutou do kamene, do dřeva, vrzající, skřípějící, s osobitostí, s důvěrnou známostí s tou řadou nohou co po nich šlapala…
Nahoru dolů, do sklepa, na půdu, do nebe, do pekla, do světla, do tmy.
Schodiště upřímná, těžká, pravá, poctivá.
Křehká, zranitelná, cizelérská.
Schodiště podbízivá, lehká, falešná.
Co dům, to jiné schodiště. Aby se po něm dalo chodit, poměr výšky a šířky stupně musí být v úzkém rozmezí, které je ověřeno historií. Optimální číslo se nepatrně mění podle toho, jak populace roste.